Jak se stát lepším ochutnavačem vín?

Když jsem byl malý, rodiče ve mě viděli zubaře, doktora nebo inženýra… Mě to však táhlo jiným směrem. Už jako klukovi se mi vždycky líbilo na návštěve u strýčka na vinici. Všechny ty vůně, slunce,příroda a klidné prostředí. Když jsem přiložil ruku k dílu, dostal jsem od tetičky koláč a hroznovou šťávu. Po střední škole jsem se měl rozhodnout, co budu dělat dál a poprvé jsem se dostal s rodiči do křížku. Pořád ve mě viděli doktora. Nebylo to pro mě zdrovna nejlehčí období, ale dosáhl jsem svého a s drobnou dopomocí příbuzných z vinohradu jsem se stal ochutnavačem vín.wine taster

Začátky byly těžké. Nebyl jsem si v ničem jistý a mezi ostatními jsem si připadal nepotřebný. Musel jsem si vymyslet strategii. Stáhl jsem se tedy nachvíli do ústraní a pozoroval ostaní ochutnavače. Zapisoval jsem si jejich komentář, poslouchal, co ve vínech hledají a pak jsem ta samá vína chutnal a při tom pročítal své zápisky. Časem jsem si vypěstoval ty správné chuťové buňky a začal jsem se ve vínech orientovat.

Naučil jsem se rozpoznávat stolní a jakostní vína a vína s přívlastky. Začal jsem si pomáhat fantazií. Při degustaci každé další láhvem, jsem si představoval svahy, na kterých se víno pěstovalo, lidi, kterým prošlo rukama a cesty, po kterých putovaly láhve až ke mě. Čím víc jsem fantazíroval, tím víc jsem se ve víně nacházel a rozuměl mu. Čím bujnější byla moje fantazie, tím víc detailů jsem ve víně poznával. O všem jsem si neustále dělal poznámky a pak se knim vracel a vína si vybavoval.

Po nějaké době jsem odložil i svůj zápisník. Víno už pro mě nebylo záhadou. Rozuměl jsem mu a víno rozumělo mně. Když jsem se po dlouhé době vrátil ke strýčkovi na vinici, donesl jsem mu svůj zápisník na památku a děkoval mu za to, že jsem mohl občas vyrůstat v prostředí, které mě ovlivnilo na celý zbytek mého života. Že jsem u něj našel svou vášeň a cit pro víno.